Všechno, co jsem viděla, četla a poslouchala v září, říjnu a listopadu

Ráda bych před koncem roku dotáhla všechny resty, takže tady je shrnutí toho, co jsem viděla, četla a poslouchala za září, říjen a listopad. Asi to nebude úplně kompletní, ale čert to vem :D 

FILMY

Především v říjnu se ve mně znovu vzbudila vášeň pro sledování filmů, z čehož mám ohromnou radost. Myslím, že na tom má svůj podíl i akce BE2CAN, v rámci níž jsem letos viděla hned dva filmy.

Prvním z nich byl Jeanne du Barry – Králova milenka, od nějž jsem neměla vůbec žádná očekávání, jen jsem se těšila, že zase uvidím Johnnyho, ale musím říct, že mě docela mile překvapil. Na to, že jde o festivalový film, je divácky dost přívětivý, s čímž se ovšem pojí to, že všechno je tu docela jednostranné, šlo by to určitě trochu zrelativizovat,  a tak celkově bych k tomu měla ještě asi milion výtek, avšak faktem je, že přestože to mělo 2 hodiny a víceméně tam není žádný superzávratný děj, uteklo to rychle a jako celek se mi to vlastně líbilo a bavilo mě to. Určitě bych vyzdvihla kameru a překrásné prostředí, kde se to vše odehrává. A taky oceňuju, že to nesklouzlo k nějakému přehnanému feminismu.

Druhým filmem z BE2CAN byl Disco Boy. Přestože tam hraje můj milý Franz, čekala jsem, že se mi to nebude líbit, protože téma není úplně pro mě, ale opět jsem byla mile překvapena. Je to takový festivalový průměr, řekla bych, avšak také tu byla ohromně zajímavá kamera, především v jedné části, která se odehrává v noci – je zde totiž použita termovize, což scéně dodalo ten správný náboj, no bylo to parádní! Znovu bych ten film ale úplně vidět nepotřebovala… 

Viděla jsem ještě jeden film s Franzem, a to Happy End, který je ve spojitosti s ním často vyzdvihován. A já teď, po jedno zhlédnutí, naprosto upřímně můžu říct, že nechápu proč :D To pomalé tempo je ubíjející, třikrát jsem u toho usnula, dokoukala jsem to jen s opravdovým donucením. Jsou tu i některé zajímavé věci, ale to šnečí tempo to pro mě totálně zabilo, a navíc vážně nerozumím tomu, proč ve spojitosti s Franzem o tom filmu pořád všichni mluví, když tu ani moc není, teda kromě té jedné ikonické scény…  

Jinak v říjnu šel do kin i Citlivý člověk, což je další film s mým dalším oblíbencem, tentokrát s Davidem Prachařem. Několikrát jsem se snažila přečíst si knížku, to jsem nedala, zkusila jsem tedy audioknihu, ale tu jsem nakonec taky nedoposlouchala, takže jsem i z filmu měla trošku obavy, ovšem i tady byly zbytečné, protože je výbornej. Nechápu, proč má tak špatné hodnocení i recenze. Myslím, že se skvěle hodí ke knížce, že nádherně vystihnul tu atmosféru a že nemohli vybrat lepšího představitele hlavní postavy než právě Prachaře, ohromně se tam hodí, vlastně mě nenapadá, koho lepšího by tam mohli dát. Určitě to teda není film pro každého, rozhodně ne pro běžné diváky, ale pokud máte rádi trochu zajímavější filmy, určitě Citlivého člověka zkuste.

V kině jsem pak byla i na Bodu obnovy, jejž bych taky zařadila mezi průměr, ale vizuálně to byla nádhera, na Napoleonovi, o němž mám samostatný článek, a na Zapomenutých transportech do Estonska, což byl poměrně dost zajímavý dokument. A vlastně ještě nesmím zapomenout na Invalidu, ten byl taky fajn! (I když to je teda z úplně jiného soudku než ten dokument o koncentrácích, hah.)

Jo a vlastně jsem byla i na Míjení! A líbilo se mi to stejně moc jako na KVIFFu! Je to výbornej film.

♥♥♥ Můj milej Franz ♥♥♥

Naprosto spontánně jsme si jeden páteční večer pustili MEG 2: Příkop. My to tak prostě doma máme, že si občas pustíme jen tak pro legraci nějakej totálně trapnej film a děláme, jak to strašně prožíváme a jak je to hustý!

S Mývalem jsme zkoukli i Inferno, na němž jsem byla v kině, když vyšlo, ale od té doby jsem ho neviděla. Z knížky jsem tehdy byla nadšená, jenže film mě příšerně zklamal, a to nejen kvůli tomu, že končí jinak než kniha, ale ani to zpracování se mi nelíbí, je to všechno takové moc počítačové oproti Šifře nebo Andělům a démonům. A přiznám se, že ani po druhém zkouknutí se můj pohled na tento film bohužel nezměnil.

A po delší době jsme viděli i Lepší už to nebude. Je to skvělej film, až teď ho konečně pořádně chápu (jako malá jsem na to s rodiči koukala často, ale film pro děcka to prostě není :D). Přestože se mi vlastně moc nelíbí konec, určitě to stojí za zhlédnutí, pokud jste to třeba ještě neviděli.

A do stejné kategorie bych přihodila i Po čem ženy touží. Byla to sranda, taková pěkná oddechovka + Mel Gibson je prostě charismatickej, s tím se nedá nic dělat! :D

Později jsme s ním zkoukli i film Znamení, kde na mě už teda tak charismaticky nepůsobil, ale sakra, nechápu, jak je možný, že jsem ten film viděla až teď, protože je naprosto úžasnej! S Mývalem jsme u toho byli totálně napjatí! :D D O P O R U Č U J U!

No a jelikož jsem si řekla, že bych si v říjnu chtěla každý týden pustit aspoň jeden horor, rozhodla jsem se, že se podívám na Chuckyho, na tu úplně první verzi. A byla jsem nadšená! Moc mě to bavilo, ty další díly už jsou trochu něco jiného a ano, mají něco do sebe, ale tohle je naprostá paráda!

A co se týká strašidelných filmů, viděla jsem ještě i Hellraiser, což je film, který jsem nejspíš měla mít už dávno zkouknutý, jelikož je to hororová klasika! Po tom Chuckym jsem ale byla pořád naladěná na ty 80. léta, tak jsem si tedy konečně „doplnila vzdělání“. Úplně nevím, co k tomu napsat, bylo to docela dost nechutný, to jsem vůbec nečekala :D A je to sice zajímavé, ale mezi své oblíbené horory to určitě nezařadím…

Tohle je trochu úlet, ale zkoukla jsem i Upíra z Feratu :D Líbil se mi nápad a říkala jsem si, že když je to Herz, mohlo by to být dobrý… No, nebylo :DD Toto se vážně nepovedlo, až teda na scénu se starou paní na přechodu, která mi totálně vyrazila dech, ta byla fakt dobrá, ale jinak… :D

A od Upíra z Feratu jsem se nějak dostala k filmu Prodloužený čas. Líbilo se mi téma – cokoli, kde je vztah starší muž a mladá holka, si vždycky ihned získá mou pozornost. O to ví, když jde o profesora, ba dokonce umění! Líbí se mi to závěrečné tragikomické vyznění. Není to nic, co bych komukoli doporučovala, ale nelituju času, který jsem do jeho zhlédnutí dala.

A jinak jsme s Mývalem už podruhé dokoukali Průměrňákovi. Nejsem si jistá, jestli jsem tento seriál tady na blogu už někdy nezmiňovala, každopádně je to jeden z našich nejmilejších. Je to totální oddechovka, ale fakt zábavná, a strašně v Mikovi a Frankie nás s Mývalem vidím :D O víc mě to baví.

DIVADLO

V září se mi hned dvakrát podařilo vytáhnout matičku na divadelní představení, a to na Santiniho od JEDLu a na Listování: Literární hysterie. Kromě toho jsem ale stihla i jedno představení v Hradci Králové, kam přijelo Divadlo X10 se svou Destrukcí, která byla naprosto dokonalá! Maximálně ji doporučuju, je to aktuální téma, takže je to všechno takové tragikomické, jako jo, je to vlastně depresivní, ale rozhodně se u toho i zasmějete. A navíc herci, co tu hrají, jsou V Y N I K A J Í C Í, fakt jsem byla úplně ohromená! Docela teď mám i chuť si přečíst knižní předlohu…

KNIHY

Na popud onoho představení Literární hysterie jsem doma Mývalovi přečetla Vrchlického celou báseň Rytíř Smil, což je ohromně nápaditá legrácka, kterou rozhodně doporučuju si přečíst.

Jinak se ale září točilo kolem autobiografie Dava Grohla, jež nese název Vypravěč. Upřímně? Je mi líto, že už jsem to dočetla, bylo to tak skvělý! Strašlivě moc mě to bavilo, Dava jsem měla moc ráda už dlouho, ale po přečtení této knihy ho prostě totálně miluju. Rozhodně to doporučuju k přečtení všem rockerům. BTW, je mi nesmírně líto, že už tu knížku teď s sebou všude netahám, protože bylo krásný takto „s Davem trávit čas“, ta obálka se fakt povedla!

HUDBA

Pokud jde o hudbu, bylo to u mě dost rozmanité – doslova od Pantery po Jirku Korna :D Oboje to jsou u mě novinky, ale vrátila jsem se i ke starým hitovkám, jako je Berkeley's on Fire od SWMRS, Para Roach nebo písničky od Robbieho Williamse (vůbec nechápu, kde se teď u mě ten Robbie vzal, zkrátka jsem se jedno ráno probudila a zpívala jsem si Supreme). A samozřejmě jsem si jela i Foo Figters, protože při čtení se Davoví knížky, o níž jsem se zmiňovala výš, to ani jinak nešlo.

Ten klip je boží ♥

Uff, a to už je všechno, snad jsem na něco zajímavého nezapomněla, to by mě mrzelo. Co vy? Co zajímavého jste za poslední dobu četli či viděli?