Ohlédnutí za říjnem a listopadem

Uf, uf, toto asi bude docela nelehký úkol, protože říjen a listopad se zdají být neskutečně daleko, ale tak pokusím se k nim v myšlenkách ještě trochu vrátit a alespoň vypíchnout, co zajímavého se událo.

Pokud se pamatuju dobře, začátek října byl hodně hodně kinový. Hned dvakrát jsem tam vyrazila s kamarádkou z gymplu, což bylo strašně fajn. Viděly jsme se po delší době, ale moc bych si přála, abychom spolu zase brzy někam zašly, protože mám pocit, že si fakt rozumíme a máme podobný vkus na filmy a na knížky, takže je to pro mě nesmírně obohacující si s ní povídat.

Prvních pár dnů v říjnu bylo nabitých, ale moc příjemných, potom ovšem u nás v práci došlo k zavedení změn a nastal totální chaos, kvůli čemuž jsem v podstatě nedělala nic jiného, než že jsem seděla u počítače. Nesla jsem to hodně špatně a odpočítávala jsem dny, kdy už ten pitomý měsíc skončí, protože to byl zároveň můj poslední měsíc tam. Dala jsem totiž výpověď. Už jsem se chtěla někam posunout, potřebovala jsem to, cítila jsem, že tato práce už mi víc brala než dávala, víc to tu rozmazávat nechci. Novou práci jsem sice neměla a vlastně pořád nemám, ale jsem si jistá, že bylo správné odejít.

Chtěla jsem, aby nám dýni vyzobaly slepičky,
ale moc to nevyšlo, heh

Od listopadu tedy začala svoboda. Nejdřív u mě ale pořád přetrvával takový ten vnitřní neklid, který mi z té práce přetrval, ale musím říct, že teď už je to pryč a je to skvělé. Díky tomu, že z mého života zmizel tak obrovský a prakticky jediný stresor, jsem měla prostor se věnovat sobě a dost přemýšlet, uvědomila jsem si tak spoustu věcí, vesměs pozitivních. Nebo takto, některé věci jsou nepříjemné a ještě asi nějakou dobu budou, ale vím, že si tím projít musím, aby mi pak bylo dobře, takže to ve výsledku vidím jako velký přínos. Hah, nejsem si jistá, jestli vám to něco řekne, ale ani toto tu víc rozmazávat nechci.

Nějak vlastně ale vůbec nevím, kam se ty dva uplynulé, respektive teď už i s prosincem tři, poděly. Tak rychle to uteklo, to je šílené. Vím, vím, píšu to tu při každém shrnutí :D Ale já si nemůžu pomoct, vážně mi to tak připadá. Asi musím být trochu vědomější… 

A teď už ke konkrétním událostem. Dvě největší byly moje narozeniny a taky tajný výlet, který pro mě vymyslel Mýval, o němž jsem psala samostatný článek. Co se týká narozenin, ty byly super! Uspořádala jsem oslavu pro kamarády na téma Harryho Pottera. Udělala jsem tematickou výzdobu, nakoupila hromady mražené pizzy a udělala nějaké mňaminky. Byla to psina, vymyslela jsem si pro ně vědomostní kvíz a taky jsme hráli takovou tu hru, myslím, že se tomu říká překládaná…? Že každý člověk napíše jedno slovo (nebo klidně i víc) a pošle papírek svému sousedovi, ten taky napíše jedno slovo a pošle to svému sousedovi a tak dál a tak dál a nakonec vznikne nějaké legrační věta. Tady jsem pro vás pár nejlepších vybrala:

Vyčůraný inspektor s Hedvikou se dávili dýňovým džusem ve sklepě a vznikla z toho mudlovská šmejdka.

Nezbedný Karel Schwarzenberg s Maxipsem Fíkem vařili perník na Svoboďáku, protože na to měli chuť.

Slavný Brumbál si mazal chleba na holčičích záchodech, protože Dobby dostal ponožku.

Chlupatý mozkomor uvařil mnoholičný lektvar na kolejích zmijozelu, protože kakal.

Ch. a B. (dva moji hosté na HP party) se houpali v Brumbálově pracovně, a tak vznikl Fénixův řád.

Nabuzený Miloš Zeman s hledačem pokladů zničili poslední ze sedmi viteálů na Ministerstvu kouzel, protože si nezavázali tkaničky.

Sešlý Voldemort s Dádou Patrasovou utekli na taneční zábavě, aby Snapovi udělali dobře.

Slaný popelář s vlkodlakem byli zařazeni do Nebelvíru, protože se nenaučili kouřit.

Fialový strážník s celým orchestrem zvraceli koblihy na ochozu, protože to přehnali s máslovým ležákem.

Já byla na oslavě za Ritu Holoubkovou

Jinak od všech jsem dostala moc krásné dárky, vůbec jsme to nečekala. Dostala jsem třeba super pyžamo, skleničku koktejlových třešinek, který m i l u j u, ponožky na kolo s nápisem „Cyklozmrd“, to byl dost povedený vtípek, diář a deníček vděčností, dva obrázky, které se vymalovávají podle čísel, puzzle s Pánem prstenů, léčivou mastičku, kterou vyrobil kamarád, předplatný na Dramoxu, hru Desítka o Harrym Potterovi mikinu Nirvana, krmítko pro ptáčky, co mi oco vyrobil, a taky dva boží dorty a výlet do Říma! Tím mě Mýval fakt dostal, moc se tam těším. Moc a moc všem děkuju za parádní dárky a za to, že přišli, protože to byla doopravdy moc příjemná akce. A bylo boží, že všichni přišli nějak tematicky oblečení. Buď byli vyloženě za nějakou postavu, nebo byli v barvách své bradavické koleje. Huuu, bylo to super ♥

Stejně parádní zážitek byla i jízda na koni, což byl vlastně narozeninový dárek pro Mývalovu maminku, ale my šli s ní, samozřejmě. Vůbec jsme nečekali, že nás to bude tak bavit. Náš instruktor byl moc milý, koníci byli šikovní a hodní a vyšlo nám krásné počasí, takže projížďka po poli a lese byla nádherná. Tak moc nás to nadchlo, že jsem poprosila Ježíška, zda by nám tento zážitek nekoupil – a koupil, huuu, tak už se moc těším, jak tam vyrazíme znovu!

Zajímavá byla i úniková hra, kam jsme s Mývalem vzali moje rodiče a bráchu. Myslím, že byl akorát tak těžká a že to všechny bavilo, i když k tomu zpočátku neměli moc důvěru, hehe.

A taky jsem byla na dvou koncertech, a to na Mig 21, kteří hráli u nás ve městě, ale musím říct, že v Brně, kam na ně chodím obvykle, to mívá mnohem lepší atmosféru, tady to sice bylo fajn, ale nemělo to tu správnou šťávu.

Druhým byl koncert filmové hudby, konal se při svíčkách v jednom kostele v Brně. Musím uznat, že tam byla atmosféra krásná, a přestože to byl můj první koncert tohoto typu, líbilo se mi to. Ráda bych příště vyzkoušela koncert filharmonie nebo tak něco, nemám s tím žádné zkušenosti a zajímalo by mě, jestli by mě to bavilo.

Bylo moc fajn se zase někam vyfiknout, hehe

Máte rádi makronky? Já moc! A měla jsem možnost ochutnat tady ty halloweenské, hehe, z té jedné, když jste do ní kousli, jakoby vytekla krev! :D

Během října a listopadu jsem samozřejmě chodila i na různé procházky, kromě starých známých tras jsem objevovala i nová místa – nejvíc se mi líbila procházka v Kuřimi, kde jsme se šli podívat na Kuřimský Stonehenge (a celkově se mi to městečko docela zalíbilo, musím ho prozkoumat víc). Tento článek tedy zakončím fotečkami z tohoto místa + nějakými dalšími, co jsem v telefonu našla a ráda bych je sem dala… 

Tak ahoj zase u dalšího článku! :)