Tajnej výlet na Mallorcu

Můj Mýválek pro mě na jeden listopadovej víkend vymyslel výlet, ale neřekl mi, kam pojedeme, že to bude překvapení. Dal mi pár nápověd, podle nichž bych to mohla odhadnout, ale spíš mě to zmátlo. Každopádně jsem žila v domnění, že pojedeme na Hlubokou, protože tam chci už dlouho a byl to už takovej náš inside joke. Ale asi týden před odjezdem mi Mýval prozradil, že pojedeme na Mallorcu. Hah, takže jsem se docela sekla :D Ovšem výlet to byl fakt parádní, moc se nám tam líbilo, a tak bych sem ráda hodila několik fotek a napsala pár svých poznatků o Mallorce. Byla to pro mě velká premiéra, já totiž tak celkově moc cestovatelka nejsem, nejraději jezdím jen tady po Česku, takže jsem nikdy nebyla ve Španělsku nebo tak, a tak být někde, kde rostou na stromech citrony a pomeranče, pro mě bylo opravdu hodně nový.

Jsem moc ráda, že jsme tam vyrazili mimo sezónu, jednak protože tam skoro nikdo nebyl, což bylo naprosto parádní, a jednak protože tam bylo fakt příjemně. Já nenávidím vedra, tady ale bylo tak na triko, případně mikinu, takže ideálka. V létě bych tam jednoduše trpěla.

Mýval to naplánoval tak, že si půjčíme auto a tak nějak si projedeme celý ostrov. Bohužel na nás nevyšlo takový to malinkatý autíčko, ale docela obří fáro, který sice bylo hezký, ale tam jsou všude děsně úzký uličky a kolikrát je tam doopravdy oříšek zaparkovat nebo se vyhnout někomu, kdo jede proti vám, takže čím menší auto, tím lepší. Naštěstí to ale Mýval zařídil tak, že jsme měli plné pokrytí jakékoli škody, což se ukázalo jako geniální tah, poněvadž jsme tam snad neviděli jediný auto, který by nebylo ťuknutý, poškrábaný nebo nějak jinak poškozený. Zdá se, že už si tam z toho ani nic nedělají. Já teda řidička nejsem, ale musím říct, že i já jsem si všimla, že se tam tak obecně asi řídí jinak než u nás.

A teď už konkrétně k tomu, co všechno jsme viděli. Začali jsme v hlavním městě Palma de Mallorca, kde jsme se jen tak procházeli a taky jsme se podívali ke katedrále, která je obrovská a nádherná. Byla jsem tam ze všeho tak vyjukaná, jak to tam všechno bylo takový jiný, neznámý (cestou z letiště jsem u cesty viděla růst kaktusy! prostě whaaat :D) a nový, že mě to v jednu chvilku úplně přehltilo.

Haha, zkoušela jsem různý funkce na mobilu :D 

Potom jsme popojeli do pitoreskního městečka Velldemossa, kde jsme se taky jen tak prošli. Je to tam nádherný, ale dost by mě zajímalo, jak se tam (a v těch dalších vesničkách) žije normálním lidem, jestli tam není nuda a tak.

Strašně moc se mi všechny ty vesničky na Mallorce líbily ♥

Pak nás čekala docela vtipná uzoučká a klikatá cestička do Port de Valldemossa. Zrovna zapadalo sluníčko, takže to tam bylo naprosto kouzelný. Byly tam ale docela velký vlny a už bylo chladněji, takže jsme si tam v moři namočili jen nohy, koupačku jsme odložili na následující den, a vydali jsme se směrem k našemu ubytku (myslím, že to byl hotel Bella Colina ve městě Peguera).

K večeři jsme si chtěli dát něco typického, vybrali jsme si pár restaurací, ale bohužel byly všechny zavřené – to je menší nevýhoda toho, že jsme tam byli mimo sezónu. Nakonec jsme si ale dali paellu v restauraci v hotelu, kde jsme spali. Měli jsme nějakou černou paellu se zeleninou a rybou a sépií a jako jo, bylo to dobrý, ale já maso skoro nejím, a i když jsem si to z toho všechno vybrala, pořád jsem cítila rybu, což mi nebylo moc příjemný, ale Mýval si pochutnal, tak jsem byla ráda, vlastně jsem ráda i za to, že jsem takto ochutnala něco místního. K pití jsme si dali sangrii a ta byla taky dobrá.

Jen se nám tam stalo menší faux pas. Na Mallorcu jsme letěli jen na pár dnů s batůžkem, takže jsme s sebou neměli nějak moc oblečení, na večeři jsme tedy vyrazili v tom, co jsme zrovna měli na sobě – Mýval měl triko své oblíbené kapely Crisix (se zombíkem vepředu a s obřím nápisem „ULTRA FUCKIN THRASH“ vzadu) a já Blink 182 (s králíkem a nápisem „crappy since 1992“), což se na večeři v docela fancy restauraci moc nehodilo. Doopravdy to působilo docela nemístně. Myslím, že kdybychom tam nebyli ubytovaní, asi by nás tam nepustili, nebo teda vůbec bych se tomu nedivila. Takže poučení pro příště – vždycky si s sebou pro jistotu vzít něco aspoň trochu slušnějšího.

Ráno nás čekala ta nejlepší hotelová snídaně, co jsme kdy zažili. Výběr byl obrovský a bylo poznat, že to všechno jsou lokální a hlavně kvalitní potraviny. Moc jsme si ji užili, seděli jsme na terase, sluníčko krásně hřálo a my si pěkně pochutnávali na tom bašta jídlu. Bylo to úplně neskutečný.

Potom jsme mrkli do městečka Sollér, kde byla moc krásná pláž (Platja des Través), tak jsme přemýšleli, jestli se nevykoupat, ale už bylo docela dost hodin a my chtěli zase popojet někam dál, tak jsme se na to prozatím vyprdli.

Krátce jsme se prošli ještě ve vesničce Fornalutx, taky naprosto okouzlující, a pak jsme jeli přes hory, jakože fakt hory (to mě neskutečně překvapilo, jeli jsme třeba u nejvyšší hory na Mallorce) do Port de Sa Calobra.

Tam už na pláži bylo celkem dost lidí, nebo teda takto – tam, kde jsme byli předtím, nebyla téměř ani noha, tady už lidi byli, rozhodně to nebyly davy, ale koupat se nám tam nechtělo, takže jsme to tam jen prozkoumali. Je to nádherné místo mezi skálami, magické, perfektní dějiště pro nějaké důležité setkání v nějakém fantasy příběhu nebo tak něco.

Pak už jsme se fakt chtěli vykoupat, tak jsme znovu popojeli na pláž ve městě Pollença, kde bylo téměř liduprázdno. Moře bylo trochu chladnější, ale to nám vůbec nevadilo, bylo skvělý se fakt vykoupat. Ovšem já se přiznám, že jsem z toho měla strach, protože jsem neskutečnej posera a v moři jsem se nekoupala už řadu let, tak mi to trvalo docela dlouho, než jsem se odvážila fakt plavat. Ale motivovalo mě to, že když tam člověk ve vodě jen stál a nehýbal se, začaly ho okusovat rybky! To byla psina.

A tady se nám stala další vtipní příhoda. Ke svačině jsme si koupili čtyři takové pirožky (pravděpodobně to byly nějaké empanadas, až pak jsme zjistili, že to je taky jedno z typických španělských jídel). Vzali jsme dva druhy, jeden jsme ochutnali, ten byl plněný snad zelím nebo kapustou či cibulí, nevíme, co to bylo, ale nebylo to špatné, ty další dva jsme si nechali na potom a šli jsme do moře. Jenže já sáček s nimi nijak neukryla, nenapadlo mě to, prostě jsem ho nechala jen tak ležet mezi ostatníma věcma na pláži, čehož si ovšem všimli racci. Jeden z nich sáček popadnul a letěl s ním pryč, přičemž mu jeden ten pirožek vypadl, ale toho se ihned chopil jiný racek a urychleně se dal do jídla. Darebáci! :D Mrzí mě, že jsme ty další pirožky neochutnali, ten racek od toho měl červenej zobák, tak v tom asi bylo něco rajčatového… No co už, další poučení pro příště :D

V obchodě jsem si koupila i hromadu takovéhoto cukroví,
byly to různé mňaminky s různými příchutěmi, 
kupovalo se to na váhu a pochopila jsem to tak,
že je to tradiční vánoční pochutina

Pak už začalo zapadat sluníčko a my vyjeli směrem k majáku na místě jménem Far de Formentor. Tam to bylo krásné, fotogenické, ale byly tam fakt fronty aut, byl problém zaparkovat.

Místní kočka, hihi

Večer už jsme byli docela unavení a těšili jsme se na ubytko. Ale to, co nás tam čekalo, nás doopravdy zaskočilo. Hotel na první pohled vypadal pěkně, byli jsme ubytovaní v hotelu Sky Bel Mallorca v Cala Ratjada, jenže jakmile jsme vstoupili do pokoje, Mýval si všiml, že tam něco běhá po podlaze. A nebylo to samo, těchto tvorečků tam bylo minimálně pět. A byli to švábi. Hned jsme to šli říct týpkovi na recepci, ten nám teda pokoj vyměnil, ale byl ohledně toho děsně v pohodě, že to, že jsou někde švábi, je přece normální věc, ale my byli totálně v šoku, lol, a on že prý máme dělat jógu :DD No, takže to byl docela dost nepříjemný zážitek, který nám pěkně pokazil náladu. Pak jsme si ale dali dobrou večeři a s plnýma bříškama jsme šli spát.

Snídaně na tomto ubytku byla klasická hotelová, jen jsme vzpomínali na to předchozí, jak to tam všechno bylo super a tohle taková tragédie, pak jsme se chvilku prošli po pláži, která byla nedaleko, a potom jsme vyrazili do muzea Rafaela Nadala.

Můj Mýválek má totiž strašně rád sport, obzvlášť tenis, tak jsme si to nemohli nechat ujít. Ale bohužel jsme byli zklamaní. V podstatě jsme se tam nic o Rafovi nedozvěděli. Chápu myšlenku, má to lidi motivovat ke sportu, ale kdyby tam nebyla část plná různých interaktivních her a tak, měli bychom to za deset minut projitý.

Před odletem nás ještě čekaly jeskyně Cuevas del Drach. Krápníková výzdoba je tam opravdu bohatá, ale celé je to tam zkrátka nechutně turistické. Člověk nejde s průvodcem, takže tam všichni ty krápníky osahávají a fotí se s nima – a taky je tam na každým rohu odpadkový koš, což je jako dobře, ale připadá mi to děsně bizarní :D Jako bylo to tam pěkný, avšak myslím, že pokud byste třeba někdo na Mallorcu jeli, bez tohoto se obejdete. Já bych místo toho třeba raději šla na nějakou procházku v horách. Je totiž fakt, že my s Mývalem jsme takto nikde nešli a spoustu času jsme strávili v autě, ale zase jsme ho aspoň fakt plně využili (obecně myslím, že se tam to auto fakt hodí, moc bych si to tam bez něj nedokázala představit), navíc nás moc baví takto jezdit a koukat kolem i tady u nás, takže objevovat tímto způsobem nám dosud neznámou destinaci bylo super.

Naše úplně poslední zastávka byla pláž Caló des Moro, kde bylo docela dost lidí na to, jak malá je. Bylo to tam krásné, Mýval se tam i vykoupal, ale nebylo mi to tam tak sympatické jako na těch předchozích plážích, tady bylo docela dost kamenů, které podle mě vypadaly nebezpečně, plus jsem si přečetla, že v těchto místech nedávno viděli žraloka, tak se mi do vody fakt nechtělo :DD

Celkově to ale byl ohromně fajn výlet, moc dobře to Mýválek vymyslel, jsem fakt ráda, že jsme takto mohli prozkoumat něco pro nás naprosto novýho. Jen mě trochu mrzelo, že jsem si o Mallorce předem nic nezjistila, vůbec jsem se třeba neorientovala, kde se pohybujeme, ani třeba co tam kde žije za zvířata apod. A třeba až poslední den jsme zjistili, že se na Mallorce nemá pít voda z kohoutku, což jsme celou dobu dělali :DD Naštěstí se to na nás nijak neprojevilo, ale je fakt, že doopravdy chutnala dost divně, lol. Takže to je třetí poučení pro příště, hehe, raději si věci zjistit předem.