Blogmas 2023 #18

Myslím, že dneska úplně nebyl můj den.

Byla jsem děsně nabručená (blíží se kritické období v měsíci) a náš kocour jako by to vycítil a naschvál zlobil a vyváděl nějaký lumpárny, hlavně teda skákal na digestoř nad sporákem, která sotva drží, což při jeho garfieldovské váze není zrovna nejvhodnější. Byl to zkrátka přesně ten den, kdy zakopáváte o všechno, co v bytě máte, rozlíváte (ideálně na sebe) všechny hrnky s horkým čajem nebo co nejvíc lepkavou šťávou a všechno vám padá z ruky.

Dareba, moc dobře ví, že má zakázáno sem lézt! :D 

U mě to vyvrcholilo tím, že jsem nabyla dojmu, že je náš vánoční stromeček nějak nakřivo. Tak jsem ho trochu pošťouchla a doufala jsem, že se trochu srovná. Nic se ale nestalo, tak jsem usoudila, že se mi to asi jen zdá, že je křivý. O moment později se však z obýváku ozval rámus… A hádejte, co se stalo. Ano, samozřejmě, náš stromeček se převrátil. Takže všude po podlaze bylo obrovské množství jehličí, smůly, ozdobiček a střepů z rozbitých baněk. Do toho se vylila značná část vody z podstavce, takže přišla záplava, a v tom všem se válely želé bonbonky, co jsou obalené v cukru, takže když se namočí, jsou velmi, velmi lepkavé. No pohroma. Taková ta situace, kdy nevíte, jestli se smát, nebo brečet. U mě ale nakonec převládlo naštvání (nebo spíš nasrání), jak mi to ten stromeček mohl udělat!? V hlavě mi znělo grinchovské: „Blbej dárek! A blbej strom! Já NENÁVIDÍM Vánoce!“ Věřím, že jsem u toho byla podobně naježená jako on.

Abych se uklidnila, šla jsem chvilku na vzduch, a pak jsem se pustila do úklidu, a to fakt pořádného, jednak ta spoušť to jednoduše vyžadovala, jednak jsme už dlouho nedělali takový ten velký důkladný úklid, tak když už jsem byla v tom, vypucovala jsem celý byt.

Kromě toho už jsem ale dneska v podstatě nic nestihla, jen jsem se šla projít pro balíček, jak se setmělo, abych zkoukla výzdobu na domech v okolí. To bylo fajn.

Byla jsem si vyzvednout zásilku z Knihobotu, ze které mám radost, jelikož jsem si tak za pár korun doplnila svou sbírku knížek od mé oblíbené Soukupové a taky Hilary McKayové, jejíž knížky jsem milovala jako malá. A taky jsem si za 3 Kč koupila knihu Rok kohouta, kterou mám na svém čtecím wishlistu už pěkně dlouho. Jo, má trochu poškozenou vazbu, ale to mi vůbec nevadí – obecně si ráda vybírám trochu poškozené věci, protože mi to prostě nevadí, ušetřím tak nějaké peníze a jsem s tím spokojená stejně, jako kdybych si pořídila věc fungl novou nebo nepoškozenou, takové ale raději nechávám někomu jinému. A největší radost mám z knížky Bylaj sem ženou slavného muže, některé části jsem z ní už četla a moc mě to bavilo, koupila jsem si ji ale hlavně kvůli tomu, že zde autorka píše o tom, jak k nim chodil Franta Gellner, moje největší láska, haha, tak jsem ráda, že si to teď budu moct číst kdykoli.

No a to už je všechno, myslím, že dneska už toho bylo dost, tak odcházím do peřin, přestože je ještě dost brzy, a doufám, že zítra bude líp.

Taky se vám někdy stala podobná vánoční patálie?