Blogmas 2023 #14

Dnešek byl ve znamení dohánění restů. Konečně jsem dotáhla do konce tu svou seminárku, kterou budu zítra prezentovat, tak mi držte pěsti, uf uf, a vytvořila jsem vánoční/zimní dekorace k nám před dům. Líbí se mi, mám z nich radost.

Hehe, parapet ale teda máme pěkně špinavej, hups

OK, teď vidím, že i ten květináč je špinavej, lol,
musím to všechno umýt :D

A taky jsem se konečně dala do barvení vlasů, už mě ta podivně blonďatozrzavá začala štvát, jenže co se nestalo. Ona nová barva, co jsem testovala, vůbec nechytla, takže vlasy mám ve výsledku trochu míň žlutý, ale fialový teda nejsou ani trochu. Takže tuhle barvu fakt nedoporučuju, a to se na obalu chlubí, že je účinná i na tmavé vlasy, pchce, to určite.

Potom jsem doma trochu pouklízela a pak jsem si došla vyzvednout jeden dárek. Paní, co mi ho dávala, si všimla, že jsem Lucie, a tak mi popřála ke včerejšímu svátku, aww, to bylo moc milé! Byla jsem si vyzvednout další společenskou hru z Vinted, tato mě nevyšla ani na dvě stovky, takže boží. Má sice trochu pomuchlanou krabici, ale to myslím ničemu nevadí. Opět jsem ji koupila pro Mývala, protože se na Zázraky přírody spolu koukáme rádi, takže věřím, že i hra nás bude těšit, hehe, ale asi si ji zatím nechám schovanou a podaruju ho až při nějaké další příležitosti, ne na ježíška. Přece jen teď jsem mu darovala tu hru se zoo, tak teď můžeme hrát to, a na Vánoce už pro něj dárky mám, tak takto aspoň budu mít náskok pro příště, hehe.

No a teď už jsem se jen nacpala špagetama a půjdu brzy spát, jelikož zítra vstávám někdy po čtvrté, tak ať se prospím. Hah, pro mě to byl docela fajn den, ale opět to nebylo nic záživného pro vás. No co už. 

I když možná se přece jen něco zajímavého událo! Dopoledne jsem totiž měla terapii a s paní terapeutkou jsme se dohodly, že si v lednu dáme poslední sezení. Mám totiž pocit, že už to teď zvládám sama, už si několikrát do týdne neříkám „bože, ať už mám terapii a můžu si o tom popovídat“. A taky mám dojem, že na posledních minimálně dvou sezeních jsem říkala to stejné – že je to teď fajn, že se cítím mentálně docela stabilní, že mám pocit, že to mám pod kontrolou, a že už umím sama se sebou líp pracovat. Takže jo, nastal čas se rozloučit. Na jednu stranu z toho mám radost, ale na druhou stranu je to vlastně strašně smutný. Možná z toho mám i trochu strach, že už to prostě fakt bude jen na mně, ale uklidňuje mě, že vím, že kdybych kdykoli potřebovala, můžu se na ni obrátit ♥ Tak aspoň o tohle se s váma můžu podělit, hehe.

Tak ahoj zítra, dobrou! :) 

Hrajete rádi deskovky? Která stolní hra je vaše nejoblíbenější?