Blogmas 2024 #6 – pořád jsem bručoun, ale máme stromeček

Nevím, co to se mnou je, ale pořád jsem nabručená. Už fakt nevím, co se sebou, pořád jen prokrastinuju, flákám se a v hlavě si tvořím pošahaný scénáře. Už mě to nebaví. A jelikož mi Mikuláš taky včera přinesl nadílku, a to fakt bohatou, nezřízeně se cpu sladkým. Vadí mi to, ale momentálně nejsem schopná to zastavit. Doufám, že se ta moje blbá nálada brzy přežene a už se zase budu zvládat krotit, protože tento stav je fakt příšernej.

Ale abych si tu jen nestěžovala – ráno jsem byla na józe, kde nás dnes bylo jen pět, což vlastně bylo moc příjemné, bylo to takové komorní a lektorka měla víc prostoru věnovat se každé individuálně, takže to bylo fajn. Cvičily jsme na válcích, na nichž já prostě nezvládám udržet balanc, ale snažím se, asi to chce ještě cvik.

Během mé lekce se venku pořádně rozsněžilo a chumelilo celý den, což mi udělalo ohromnou radost, jenže potom jsem zase spadla do toho smutku a smutnila jsem, dokud mi nezavolali z té práce, o kterou tak stojím, a pozvali mě na pohovor. Proběhne příští týden, tak mi prosím moc moc držte pěsti.

Moje radost ale netrvala moc dlouho, zase jsem sklouzla do té blbé nálady, je to teď se mnou jako na houpačce… Snažila jsem se přijít na jiné myšlenky a pustila se do přípravy na zítřejší vyučování, ale vůbec to nepomáhalo.

Naštěstí mě potom Mýval vytáhl na zahradu, kde jsme si postavili sněhuláky. Myslím, že hezčího sněhuláka jsem snad nikdy neudělala. Taky bylo legrační pozorovat slepičky, jak reagují na svůj první sníh – překvapivě jim tolik nevadí, ale bylo vidět, že byly rády, když jsme ukouleli nějaké ty koule na sněhuláky, díky čemuž měly přístup k trávě. Společnost nám dělala i Čírka, která lovila sněhové koule ostošest.

No a potom jsme se docela spontánně a na poslední chvíli (doslova 10 minut před zavíračkou) vydali na nákup vánočního stromku. Ten náš mi padl do oka, jen co jsem ho viděla z okýnka auta. Je malinký, ale šíleně hustý a rozložitý. Vypadá podivně, ale přesně to se mi na něm líbí, já mám podivíny ráda.

Doma jsem ho hned rozprostřela, ale zatím jsem ho nezdobila, snad zítra.

Teď se ještě chvíli podívám na práci a připravím si věci na zítra. Budu vstávat šíleně brzo, ach, jak se mi nechce… Prospěte se prosím zítra i za mě! Děkuji a dobrou.

Taky u vás dnes napadl sníh?