Nás výlet do Alp

O Velikonocích jsme se s Mývalem vydali do rakouských Alp. Já takto na horách ještě nikdy nebyla, tak to byla moje velká premiéra – a musím říct, že to bylo boží. Sice nám nevyšlo úplně ideální počasí, ale i tak to bylo super. A jo, podniknout takovýto výlet by bylo lepší někdy v létě, v sezóně, jelikož teď jsme měli docela omezené možnosti, kam jít, ale my si to moc užili i tak. Dokonce jsme se přistihla, že se na ta místa v myšlenkách docela často vracím, to jsem teda nečekala, že to ve mně zanechá až takovou stopu.

Tento výlet byl pro mě „speciální“ i v tom, že jsem nefotila na svůj foťák jako vždy, ale na iPhone, kterej jsem nedávno dostala. Docela jsem kvůli tomu tehdy bručela, avšak teď jsem ráda, že ho mám, fotí totiž fakt dobře, asi tak milionkrát líp než ten můj starej digitálek, jenž už pravděpodobně dosluhuje (a já se mu vůbec nedivím, dávala jsem mu – a vlastně pořád dávám – docela zabrat). Časem bych si chtěla koupit nějakej novej foťáček, ale prozatím mi bude stačit ten můj telefon, z toho, jak fotí a natáčí, jsem totiž doopravdy nadšená.

No, ale teď už k našemu výletu. Naše první zastávka byla Hallstatt, což je moc krásné městečko u jezera a kolem jsou hory. Boží. Docela turistické, ale pořád pěkné. Strašně moc mě lákalo vykoupat se v tom jezeře. A vlastně tak nějak mě to všude v tom Rakousku lákalo se vykoupat, nebo si alespoň namočit nohy, protože ta voda tam? Přísahám, že jsem nikdy nikde neviděla tak krásnou a průzračnou vodu, jako je tam! Jinak v tom Hallstattu bylo super i to, že tam bylo takové menší hřišťátko s houpačkou (a taky záchody zdarma, haha), na které jsem se prostě musela zhoupnout. (BTW, v poslední době se strašně ráda houpu, nejraději bych to dělala pořád a ráda bych si i pořídila houpačku k nám na zahradu, ale bohužel k tomu nemáme vhodnej strom.)





Ubytovaní jsme byli v Zell am See, a jelikož náš plán vyjet na jednu obrovskou horu lanovkou a trochu to tam nahoře prozkoumat nevyšel kvůli počasí, rozhodli jsme se, že si celé to Zellské jezero obejdeme. Při této procházce už jsem neodolala a vykoupala jsem si nohy!







Následující den jsme už ale naše ubytko opustili a doufali jsme, že se počasí trochu zlepší a my budeme moct vyjet na tu obří horu, kam Mýval tak moc chtěl – no, nevyšlo to, ale tak aspoň jsme se prošli kolem jednoho menšího jezera, Klammsee, a vylezli jsme si tam i na jeden kopec, kde jsem našla čtyřlístek. No a potom jsme sedli do auta a popojeli do Salzburgu, kde jsme měli zabookované další ubytování.





Tam jsme si hned po příjezdu a po krátké úvaze pořídili Salzburg Card, což se pak ukázalo jako naprosto perfektní rozhodnutí, jelikož tato kartička za 27 euro na 24 hodin nám ušetřila obrovskou hromadu peněz. Takže pokud se třeba do Salzburgu chystáte, určitě na ni taky mrkněte. Díky ní totiž pak máte zdarma většinu MHD, ale taky vstupy (nebo alespoň slevy na vstupy) na hromadu atrakcí.

My do města dorazili už trochu později odpoledne, ale ještě jsme stihli rychlou prohlídku hradu. Jako jo, byly tam nějaké zajímavé věci, ale kdybych si sem měla koupit vstupenku samostatně, řekla bych, že to za to nestojí. Výhled na město je tam sice doopravdy pěkný, ale věřím, že by se našla i jiná místa s tak hezkým výhledem, která by byla zadarmo.


Potom jsme si zašli na véču a jako dezert jsme si dali Salzburger Nockerln, což je fakt lahůdka.

Následující den nás čekala zoo, která byla docela malinká, ale moc hezká, měli tam třeba naprosto boží dikobrazy a několik fakt překrásných výběhů. Ovšem celkově za ty prašule, bych řekla, ta zoo nestojí. Jsou lepší a levnější. Se Salzburg Card jsme ji ale opět měli zdarma, takže to bylo fajn.


Poté jsme vyrazili do zahrady zámku Hellbrunn na tzv. Vodní hrátky. To je něco, co maximálně doporučuju, ale zároveň to moc nedokážu popsat (a asi ani moc nechci, abych moc nespoilerovala a nepokazila překvapení). Je to vlastně taková zahrádka, kde jsou různé fontánky, které jsou ale fakt důmyslně sestrojené, a všechno je to tam extrémně legrační, nápadité a hravé. Jestliže někdy budete v okolí, určitě se tam zastavte, je to psina. A věřím, že třeba v létě to bude ještě o dost lepší. Já tu ale byla u vytržení i ze všech těch božích soch zobrazujících různé postavy z antických bájí. Třeba toho Persea s hlavou Medúzy bych hned brala k sobě na zahrádku :D Takže Vodním hrátkám dávám 10 z 10 a fakt doporučuju (se Salzburg Card byl vstup zdarma, ale za tohle by mi nebylo líto ty prašule dát, určitě ne).









Naposled jsme onu čarovnou Salzburg Card využili na lanovce na horu Untersberg. Počasí už totiž bylo příznivé, a tak jsme se nahoře kromě sněhu mohli radovat i z božího výhledu. A při cestě lanovkou dolů se pak stalo něco dokonalého – na skále jsme uviděli kamzíka! Nemohla jsem tomu uvěřit, protože já o tom básnila a snila celej náš výlet, vlastně i předtím jsem pořád říkala, že by bylo boží takto v horách vidět kamzíka – a najednou tam fakt byl! Neuvěřitelný! Pro mě to byl ohromně silný zážitek a vlastně i pěkné zakončení našeho alpského dobrodružství, jelikož potom jsme se už jen vydali k domovu.







Naposled jsme onu čarovnou Salzburg Card využili na lanovce na horu Untersberg. Počasí už totiž bylo příznivé, a tak jsme se nahoře kromě sněhu mohli radovat i z božího výhledu. A při cestě lanovkou dolů se pak stalo něco dokonalého – na skále jsme uviděli kamzíka! Nemohla jsem tomu uvěřit, protože já o tom básnila a snila celej náš výlet, vlastně i předtím jsem pořád říkala, že by bylo boží takto v horách vidět kamzíka – a najednou tam fakt byl! Neuvěřitelný! Pro mě to byl ohromně silný zážitek a vlastně i pěkné zakončení našeho alpského dobrodružství, jelikož potom jsme se už jen vydali k domovu.

Jak už jsem vlastně psala na začátku, výlet se mi fakt moc líbil, moc jsem si to užila, bylo to krásné. Dost jsem se tam i nadchla pro němčinu, nevím, čím to, ale mám chuť se ji začít učit, tak uvidíme, jestli se k tomu skutečně odhodlám. Určitě bych se však do Rakouska ráda brzy vrátila, jelikož bych chtěla ochutnat käsespätzle a během našeho výletu jsme na to bohužel nikde nenarazili. Ale to nevadí, tak příště – jak ráda říkám, je fajn mít nějaký důvod, proč se vrátit.

Komentáře