Fotečková všehochuť – konec roku & natáčení v lomu

Docela dlouho jsem se tu neozvala, procházela jsem si totiž nějakými těžkostmi a neměla jsem na blogování chuť. Teď už se ale cítím mnohem lépe, a tak bych sem zase ráda přidala nějaké ty fotečky a menší povídání k nim. Některé fotky tu mám ještě z konce minulého roku a něco už je aktuálnější – je to taková všehochuť, zkrátka je to vše, co se mi tu za poslední měsíc nahromadilo a ráda bych to sdílela tady na blogu.

Štědrodenní oběd jsme tentokrát netrávili doma, ale vydali jsme se ven na polévku. Ještě nikdy jsme to takto neudělali, ale musím říct, že to bylo fajn. Pak jsme se i trochu prošli po městě a po židovské čtvrti, venku totiž bylo nádherně – vypadalo to spíš jako na jaře, protože dost svítilo sluníčko, ale to vůbec nevadilo, bylo to moc příjemné.

Krásně bylo i 25., kdy se scházíme s širší rodinou na oběd a procházku.

Teta nás pak k nim pozvala na návštěvu a samozřejmě i na procházku – tentokrát na rozhlednu. Jsem ráda, že jsme ke konci roku tolik chodili ven, bylo to dost osvěžující mezi všemi těmi návštěvami, kdy jsme se pořád jen cpali vším možným.

Začátek ledna pak byl ve znamení Mývalovy kapely. Chystají se totiž brzy vydat nové album, a tak k jedné z písniček chtěli natočit i klip. Já se natáčení zúčastnila též, byla jsem takový pomocníček, dělala jsem vše, co zrovna bylo potřeba, např. jsem pracovala s mlhostrojem, což mi moc nešlo, ale byla to sranda. Natáčeli jsme v krásném prostředí lomu, který se nám místy podařilo skoro celý zadýmit, hah, ale myslím, že výsledek bude super a moc se na ten klip těším!

A zvířátko na konec. Můj oco chová pakobylky, jsou to neskutečně fascinující stvoření. Vždycky, když takto fotím makro fotky hmyzu, říkám si, že je fakt štěstí, že je takhle malinkatý, protože představa třeba dvoumetrové pakobylky mě neskutečně děsí!